Čajová houba kombucha

Historie

Kombucha je houba přivezená z východní Asie, kde byla známa už v dynastii Tsin, 221 let před n.l. Odedávna se používala jako lék i potravina.

Na území bývalého SSSR po roce 1945 rychle stoupal počet nádorových onemocnění. Při vyhodnocování četnosti tohoto onemocnění se brzy začalo jevit nápadným, že ve dvou krajích (Solikamsk a Beriozniki) na středozápadním Uralu se téměř neobjevuje, a když, tak jen u přistěhovalců. Byly ustaveny dvě výzkumné skupiny, které měly za úkol zjistit příčinu této zvláštní odchylky. Nejprve bylo porovnáváno životní prostředí v této oblasti s oblastmi jinými, avšak zjistilo se, že zde nejen že není lepší, ale že je dokonce ještě horší v důsledku znečišťování životního prostředí závody s vysoce škodlivými odpady z výroby draslíku, olova, rtuti a azbestu. Laboratorní rozbory účinku průmyslových emisí prokázaly, že tyto dvě oblasti jsou na tom skutečně hůře než leckteré jiné. Lesy a řeky zde umíraly tak jako v jiných oblastech Ruska. Zde tedy vysvětlení být nemohlo. Zkoumaly se dále aspekty jako úroveň bydlení, stravovací zvyklosti, náročnost a hygiena práce, využití volna, doba spánku, věk atd., ale ani zde se nezjistily rozdíly při srovnání se zbytkem Ruska. Konzumace alkoholu a nikotinu se též nijak nelišila od ostatních oblastí, ovšem v této souvislosti zde jeden rozdíl přeci jenom byl - navzdory alkoholizmu zde byla podstatně lepší morálka než na ostatním území, delikty z opilství byly mimořádně řídké. Zdálo se, že zdejší lidé snesou více alkoholu, aniž by se opili (ve skutečnosti jim pomáhala kombucha - urychluje totiž odbourávání alkoholu z krve). Navíc pracovních neschopností z důvodu nemoci zde bylo výrazně méně, dokonce byly překračovány pracovní normy. Výzkumníci si lámali hlavu, v čem vězí tyto jasné rozpory mezi příčinami a důsledky. Jak to bývá, pomohla náhoda. Vedoucí lékař jedné z výzkumných skupin šel navštívit jednu sledovanou rodinu, doma však byla jen babička, která ho pozvala dál a pohostinně mu nabídla šálek studeného čaje. Lékař byl udiven nápojem, který měl výbornou chuť, nicméně mu byl neznámý. Babička mu ochotně vysvětlila, že to je čajový kvas, který „dělá“ čajová houba. Načež mu v komoře ukázala deset velkých kameninových nádob, přikrytých plátnem, po jehož odkrytí lékař spatřil ploché okrouhlé útvary, které mu připomínaly medúzy. Babička lékaři vysvětlila, jak probíhá příprava kombuchového nápoje. Prozradila mu, že v celé oblasti Solikamska by nenašel rodinu, která by tento chutný a zdravý nápoj nekonzumovala. Je to prý už tradice, která trvá staletí. Houbu prý věnovali Číňané (kteří ji zase získali od Japonců) ruskému carovi, který ji pak poskytl „lidu chorému“, aby si každý mohl doma připravovat léčivý nápoj (jiná verze říká, že mu kombuchové víno příliš nechutnalo, a tak ho poskytl prostým lidem, aby ho pojali jako náhražku za pravé víno). Tak byla znovuobjevena kombucha a po prozkoumání a potvrzení léčivých účinků se rozšířila na Západ, kde je čím dál tím víc populární.

Velmi často, když se mluví o kombuše, této malé zázračné chemické továrně, která vyrábí různé látky, se uvádí jako zajímavost rychlé vyléčení presidenta USA Ronalda Reagana, kterému v roce 1983 už nepomáhala ani chemoterapie. Stále přibývaly další a další metastáze, až si významní lékaři vzpomněli na Solženicyna, jak popisuje ve své autobiografické knize vyléčení rakoviny pomocí čajové houby kombuchy. V sovětském pracovním táboře Solženicyn beznadějně onemocněl na rakovinu žaludku s metastázemi na plicích, játrech a střevech a zrovna v té době se začaly v těchto táborech dělat pokusy na vězních nemocných rakovinou. Chválabohu to byly pokusy právě s kombuchou, která nenadělala vůbec žádné škody, ba naopak. Solženicyn vypráví o tom, jak při jednom následném vyšetření na moskevské klinice ležel na pokoji s vysokými funkcionáři, nemocnými rakovinou, kteří by dali celý majetek, jen aby se dostali k této zázračné houbě. Reaganovi lékaři si pak opatřili několik kombuch a začali prezidenta léčit, pil denně 1 litr nápoje. Od té doby byly zmínky o jeho rakovině stále méně časté a v roce 1993 se údajně Reagan už zase těšil dobrému zdraví.